Obřadní síň náchodské radnice patřila v pátek pracovníkům Integrovaného záchranného systému. Ti se v ní sešli, aby při slavnostním ceremoniálu převzali ocenění starosty za mimořádný přínos pro město Náchod a jeho občany.
Po úvodních proslovech a poděkování všem oceněným za jejich práci, kterou za všechny přítomné ocenil starosta Náchoda Jana Birke, si postupně svá ocenění přebrali hasiči, policisté a také pracovníci Zdravotnické záchranné služby Královéhradeckého kraje. Dagmar Zvolánková, DiS., MUDr. Petr Mertlík, Michal Hanuš, DiS. a Jan Lanka byli na ocenění nominováni za úspěšnou resuscitaci čtyřiačtyřicetileté ženy. Ta byla 1.8. v 1:58 stižena akutním infarktem myokardu s náhlou zástavou krevního oběhu. Jmenovaní zdravotníci v rámci Rendez-vous výjezdu zahájili rozšířenou neodkladnou resuscitaci, která byla po patnácti minutách korunována obnovením spontánní srdeční aktivity nemocné.
Po stabilizaci základních životních funkcí následoval rychlý transport na kardiologické pracoviště do fakultní nemocnice, poté, co zde zasahující lékař ZZS konzultoval možnost akutního katetrizačního výkonu. Po jeho provedení byla pacientka přijata na jednotku intenzivní péče, odkud mohla být po několikadenní léčbě propuštěna bez následků. Správným a rozhodným postupem při resuscitaci ženy a vhodně zvoleným směřováním k následnému ošetření přispěli naši zdravotníci k záchraně života mladé ženy. Důležitou roli hrála rovněž telefonicky asistovaná neodkladná resuscitace rodinou pacientky, kterou ve velmi vypjaté atmosféře tísňového volání vedla operátorka Krajského zdravotnického operačního střediska Hradec Králové Pavlína Pavlovičová.
Důstojná atmosféra předávání cen v majestátní místnosti byla ještě více umocněna poté, co po po předání ocenění zdravotníkům vystoupil s osobním poděkováním za ženinu záchranu její manžel – jeden z přítomných policistů. Jeho upřímná slova vnesla do slavnostní atmosféry ještě osobitější rámec a málokdo v tu chvíli tušil, že emocím ještě není konec.
Zcela nečekaně totiž následně ze zadních řad přišla zdravotníkům poděkovat i sama pacientka. Nikdo z oceňovaných neměl o její přítomnosti na místě ani tušení. O to více dojemnější a spontánnější bylo objetí pacientky s jejími zachránci. V obřadní síni bylo v tu chvíli přítomno mnoho mužů a žen, zvyklých denně čelit živlům, nebezpečí, utrpení a leckdy i smrti. V tuto chvíli se ale málokdo z nich ubránil dojetí. Takovýchto okamžiků v životě záchranářů moc nebývá. Pokud ale máme to štěstí, že nastanou, je to pro každého z nás nejlepší důkaz toho, že naše práce má smysl. Budiž tedy tato událost pro nás všechny motivací i důkazem toho, že nastavený systém neodkladné přednemocniční péče funguje na špičkové úrovni.
