Nejen pražští záchranáři bojují dnes a denně s nejrůznějším druhem nástrah při jejich cestách k výjezdu či již s naloženým pacientem. Jízdu jim značně znesnadňují nejrůznější silniční retardéry, nezřídka velmi špatně označené, pacient a posádka si po najetí na ně připadají doslova a do písmene jak klepající se nudle v bandě, nehledě na opotřebovávání a poškozování sanitek.
Retardérů neustále přibývá, ale k nim se přidávají další lahůdky, kromě silného provozu, znesnadňující či prakticky znemožňující plynulejší jízdu. Od září loňského roku je jednou takovou travnatý povrch kolejiště na pražském Břevnově v provozem zatížené ulici Bělohorská.
Vzhledem k tomu, že je zde pouze jednopruhová komunikace, na jejím okraji ve směru z centra (i do centra) parkují vozidla, šlo v případě toho, že na ulici stálo např. zásobování, opatrně najet na koleje a pokračovat plynule v cestě. To samé platilo v opačném směru, když na ulici stáli třeba popeláři, za nimi kolona, nebylo kam uhnout, u silnice bylo zábradlí, za ním pěkná tráva, pak až tramvaje, najelo se tedy na koleje a bylo pro problému. V tomto směru po rekonstrukci kolejí zmizelo zábradlí na horní části ulice (Kaštan – Drinopol), a teď je zde rozježděné bláto namísto trávy, velká sanitka se protáhne i tak velmi obtížně. V části Drinopol – Malovanka zábradlí zůstalo.
Nyní je nemožné jet po kolejích tramvají. Na travnatý povrch kolejiště samozřejmě lze najet, ale v ten okamžik by se zničil, to za prvé. Ano, co je zničený travnatý koberec při jízdě za záchranou života. Ale divili byste se, jak se na toto tvářejí odpovědní úředníci a také ti, jejichž nápadem tráva v kolejích je.
Za druhé nehledě na fakt, že i kdyby se na travnaté kolejiště najelo, tak hned zas musíte sjet, protože před každým asfaltovým křížením kolejí je cca 1m dlouhý a dostatečně široký a hlavně hluboký kus kolejí, kde 100% necháte nápravu sanitky. Pak je zde ještě možnost uvíznutí když je mokro, kolegům z jiné složky IZS se to již přihodilo. Lem z dlažebních kostek a obrubníků je sice praktický, ale svojí šířkou nedostačující, stejně musíte, když to vůbec jde, najet minimálně polovinou vozidla na trávu.
Co to tedy má za smysl, ona tráva v kolejišti? Je to sice hezké, esteticky dobře vymyšlené, navíc je provoz tramvají krásně tichý (možná za tím stojí i několik právě tramvají sražených chodců… či nehod auta vs. tramvaj), ale z praktického hlediska to žádný přínos není, ba zcela naopak.
A není to problém jen pražského Břevnova… Před rekonstrukcí tramvajové trati bylo těleso osazeno panely, po kterých se dalo jezdit, když to situace vyžadovala, viz obrázek. Dnes je to historie, ale hlavně že se lidem spí lépe, možná ani neuslyší tu záchranku, co jim pojede někdy na pomoc…
