Institut koronera je v jednotlivých krajích řešen různě, někde ho smluvně zajišťuje soukromý subjekt, jinde spadá pod zdravotnickou záchrannou službu. Tak je tomu i v případě hlavního města Prahy.
Zde byl zřízen ve druhé polovině roku 2012 na základě požadavku právních předpisů, konkrétně se jedná o zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve kterém je definována v paragrafech 83, 84 a § 110 odst. 2 písm. b) problematika praxe prohlídky zemřelých mimo úmrtí ve zdravotnických zařízeních, kdy lékař záchranné služby provádí prohlídky pouze u pacientů, které sám ošetřoval a léčil. Ostatní zemřelé a to i ty, u kterých šlo na počátku o nejasný stav a je volána ZZS, kdy lékař konstatuje pouze smrt, pak ohledává praktický lékař. Dalším důvodem je zachování skutečně odborného posouzení cizího zavinění a násilných činů, kde další osud vyšetřování závisí často na prvotním posouzení lékařem, který prohlídku zemřelého provádí.
Jakým způsobem bude kraj organizaci a zajištění pohotovostní služby a prohlídky těl zemřelých v rámci přenesené působnosti vykonávat, zákon ale nestanoví. Každý kraj od jeho platnosti postupuje podle místních potřeb, podmínek a osvědčené dosavadní praxe. V Praze se tedy institut koronera zřídil pod hlavičkou ZZS. Za organizaci a zajištění prohlídek těl zemřelých mimo zdravotnická zařízení na celém svém území odpovídá hl. m. Praha.
ZZS HMP k problematice koronera uvádí:
V Praze jsou podmínky pro tuto činnost praktických lékařů složitější, a proto byla zřízena a městem schválena koncepce ohledání zemřelých mimo zdravotnické zařízení koronerem. Z praktického hlediska je pak organizačně výhodné přičlenění k Zdravotnické záchranné službě hl. m. Prahy, neboť většina požadavků na tuto službu je realizována prostřednictvím jeho zdravotnického operačního střediska, ať už u jasných úmrtí, tak i nejasných stavů, kde laici nejsou schopni jasně určit zda jsou u postiženého přítomny jasné známky smrti.
V každém takovémto případě pak na místo vyjíždí vždy nejbližší skupina RLP a pokud se jedná skutečně o úmrtí, konstatuje pouze smrt. Lékař RLP pak neprovádí vlastní časově poměrně náročnou prohlídku a ohledání a je poté, co konstatuje smrt, k dispozici na další akutní výjezd. K prohlídce zemřelého je pak vyslán koroner, který provádí další nezbytné úkony, administrativní činnost a posuzuje případ i z forenzního hlediska s nařízením pitvy, případným přivoláním PČR a dalších úkonů souvisejících např. s vyšetřováním násilné smrti apod. Jako první je koroner vysílán k ohledání kosterních ostatků, částí těl apod., tam, kde se jedná skutečně o jasnou smrt.
Koroner pražské záchranky sídlí na výjezdovém stanovišti Kundratka. Má k dispozici nový automobil Mercedes-Benz Vito, modelového označení 110CDI, který před několika měsíci vystřídal za vozidlo stejného typu (KQZ 108), které mělo svá nejlepší léta za sebou, což bylo zapříčiněno značným nájezdem kilometrů k událostem a letitým opotřebením. Dodavatelem nového vozidla a výrobcem jeho zástavby je firma KOV Velim.
starý vůz pražského koronera
V koronerském automobilu s volacím znakem KQZ 109 nalezneme základní vybavení pro poskytnutí přednemocniční neodkladné péče (PNP) lékařem, které se nachází v zadní části vozu, uprostřed je pak dvojice sedaček a stolek pro administrativní činnost koronera, kde je umístěn počítač s tiskárnou.
Vpředu má své místo řidič a koroner. K dispozici mají navigaci, komunikační prostředky a také kameru pro snímání jízdy. Vozidlo je vyvedeno v bílé barvě se symboly koronera, v přední masce jsou dvě modrá LED světla, na střeše pak LED rampa modré barvy. Ovládá se z kabiny.
Institut koronera je plně v kontextu s nadpisem článku, byť samozřejmě zemřelé osobě jako takové nepomůže, nicméně pomůže např. při vyšetřování příčiny úmrtí při násilném trestném činu apod., což je důležité pro policii při jeho objasnění, případně i pro pozůstalé.
