V roce 2015 resuscitovaly naše výjezdové skupiny (VS) celkem 586*) pacientů se zástavou oběhu (NZO) – tj. ve stavu „klinické smrti“. U téměř poloviny z nich (45%) se podařilo na místě události obnovit účinný oběh a předat je do další nemocniční specializované péče. Zpět do běžného života**) se vrátilo 93 (16,5%) resuscitovaných ***).
Nejreprezentativnější data o kvalitě záchranného systému představuje úspěšnost resuscitací u pacientů, kteří měli jako první zachycený rytmus komorovou fibrilaci (FIK). Těchto pacientů jsme v roce 2015 resuscitovali celkem 178, z nichž 72 (44,9 %) přežilo s dobrým neurologickým výsledkem. To je druhý nejlepší výsledek v historii ZZS HMP. Bez nadsázky je možné potvrdit, že tato data opět představují absolutní světovou špičku a naděje pacienta postiženého NZO na kvalitní přežití je v Praze zhruba dvojnásobná proti průměru vyspělých zemí světa.
Nejčastějším důvodem náhlé zástavy oběhu (NZO), jak jej uvedli lékaři ZZS, přítomní na místě, bylo kardiologické onemocnění (cca 58%). Většinu obětí NZO tvoří muži (73%).
Průměrný věk postiženého byl v roce 2015 63 let, ale 13x jsme byli bohužel nuceni oživovat pacienty dětského věku.
K většině zástav dochází doma (54%), případně na veřejně dostupném místě – na ulici, v MHD apod. (28%). Zbytek představují události ve zdravotnických zařízeních (ambulance, sanitka…), nebo v neveřejných prostorách (obvykle na pracovišti).
Zásadní podíl na úspěšném fungování celého „záchranného řetězce“ v Praze má i velká ochota pražanů poskytnout laickou pomoc – z 457 pacientů s NZO, ke které došlo před příjezdem naší posádky, jich bylo 371 (81%) resuscitováno laicky, svědky příhody. Ve většině případů se tak stalo na základě telefonické instruktáže operátorkou našeho dispečinku. Právě rozvinutý systém telefonické podpory, který je v ČR jako v jediné zemi světa dokonce povinností operátorů, vede k tomu, že uvedený podíl je ve světovém měřítku zcela unikátní (obvykle publikované údaje se pohybují mezi 10 – 30% laicky resuscitovaných).
V deseti případech použili laici k oživování „automatický defibrilátor“ (AED). V polovině případů šlo o strážníky Městské policie Praha.
Dosažení úspěchu při resuscitaci vyžaduje precizní práci všech zúčastněných a dokonalou návaznost přednemocniční a nemocniční péče. Velmi si vážíme výborné spolupráce a vysoké úrovně intenzivní péče, poskytované těmto pacientům v pražských nemocnicích.
Dominujícím cílovým zdravotnickým zařízením byla v roce 2015 Všeobecná fakultní nemocnice, kam jsme převezli celkem 82 pacientů, následovaná Vinohradskou nemocnicí (60 pacientů) a nemocnicemi Motol, ÚVN a Bulovka (každá z nich přijala cca 30 postižených NZO, u nichž se podařilo v terénu obnovit účinný oběh).
V loňském roce tak týmy ZZS HMP potvrdily, že výsledky předchozích let nebyly náhodné. Domnívám se, že dlouhodobé udržení vynikajících výsledků potvrzuje, že ZZS HMP patří mezi nejlepší organizace svého druhu nejen v národním, ale zejména v mezinárodním srovnání.
Velké poděkování za dosažené výsledky patří všem zúčastněným, od Pražanů – laických zachránců, přes operátorky našeho ZOS a členy výjezdových skupin, až po všechny pražské nemocnice, které na naši snahu navazují specializovanou, vysoce odbornou nemocniční péčí.
Poznámky:
*) JSOU započteny jen ty události, kde byla prováděna resuscitace posádkou RV a dále ty události, kde došlo k obnovení oběhu před příjezdem a zástava je dokumentovaná pomocí AED. Tj. NEJSOU započteny události, kde VS RZP zahájila resuscitaci, ale VS RV v ní nepokračovala z důvodu úmrtí pacienta.
**) Úspěšná resuscitace je taková, kde je pacient propuštěn z příjmového oddělení bez neurologického deficitu, nebo jen s minimálními potížemi (CPC 1-2).
***) U 22 pacientů (cca 3,8% ze všech resuscitovaných) se nepodařilo zjistit jejich výsledný neurologický stav. Tito pacienti nejsou zahrnuti do sledování úspěšnosti resuscitací.