Zdravotnická záchranná služba Ústeckého kraje, p. o. byla prezentována článkem v německém deníku Sächsische Zeitung.
Překlad:
Žádný strach ze slaňování ze závratných výšek: lékař záchranné služby MUDr. Karel Štěpánek a záchranář Patrik Brichta z letecké záchranné služby. O přijímání tísňového volání se stará Karla Dvořáčková v řídícím pracovišti v Ústi nad Labem. Kdo potřebuje pomoc, volí nejlépe mezinárodní tísňové číslo 112.
Záchranáři bez hranic
Od ledna smějí záchranáři a lékaři záchranné služby pomáhat také v sousedních zemích. První případ se již stal.
Od Steffena Neumanna
Bylo pátek odpoledne zimních prázdnin. Krytý bazén v hotelu „Nástup“ v Loučné pod Klínovcem (Böhmisch Wiesenthal) přímo na hranicích se Saskem u Oberwiesenthalu byl téměř plný. Také tu rejdilo hodně dětí, když se náhle rozšířil podezřelý rámus. Z technického zařízení utekl plynný chlór. Krytý bazén byl rychle vyklizen a hotel evakuován. Záchranáři a lékaři záchranné služby zaopatřili 12 zraněných a odvezli je do okolních nemocnic. Akce se účastnilo 7 sanitních vozů z toho 3 ze záchranné služby Sasko (DRK Sachsen), úplné novum. Dosud nemohli záchranáři pomáhat na sousedním území, jen v případě, že zraněný ležel pár metrů od hranic.
„To byl náš první opravdový zákrok od vzniku dohody o přeshraničních záchranných akcích“, potvrzuje Prokop Volejník ze (ZZS) Ústí nad Labem ( Aussig). Dohoda byla schválena minulý podzim po několikaletém projednávání a vstoupila v platnost 1. ledna. Do té doby byli v pohraničí zranění někdy převáženi dlouhé kilometry, ačkoliv nejbližší nemocnice ležela blízko hranice. V nejlepším případě byli zranění předáváni na hranicích sousední záchranné službě.
„Jak důležitá je nová dohoda, ukázala akce v únoru v několika pohledech“, říká Voleník. Česká záchranná služba má sice ve Vejprtech (Weipert) a v Jáchymově (Joachimsthal) blízké záchranné stanice. Přesto při počtu zraněných toto nestačilo. „Tak bylo logické, že kolegové ze Saska pomohli, zejména když mezi zraněnými byli dva Němci, kteří tak mohli být převezeni do saské nemocnice.“ I když došlo ještě ke koordinačním problémům, chválí Volenik úspěšný křest ohněm. „My kooperujeme sice již delší dobu, ale průběh musíme ještě zautomatizovat“, říká mluvčí.
Toto je zcela jasně upraveno pravidly. Žádost ze sousední země probíhá přes formulář faxem z konkrétního řídícího střediska. V Čechách má každý kraj vlastní záchrannou službu zpravidla s jedním řídícím centrem, které se nachází v pohraničí v Ústí, Liberci (Reichenberg) a Karlových Varech (Karlsbad). Tam probíhají tísňová volání přes číslo 155. Až sedm dispečerů sedí současně v Ústí nad Labem před čtyřmi obrazovkami, kde jsou všechny informace z tísňového volání zadávány do jednoho programu. Automaticky je ukazována na dvou obrazovkách pozice volajícího. Třetí obrazovka ukazuje, jaký záchranný tým se právě v jaké akci nachází. Pokud je přijato tísňové volání, rozhoduje vedoucí dispečer, jaké obsazení pošle volajícímu v tísni. „Vždycky jede tým z nejblíže položené záchranné stanice. V Čechách máme pro toto zákonem předepsaný čas 20 minut. Ale v průměru jsme na místě zákroku v 8 až 9 minutách“, říká Karel Štěpánek, který má právě službu jako vedoucí lékař.
Aby byla tato lhůta dodržena, tak byly v minulých letech otevřeny dvě stanice v Klínech (Göhren) a Úštěku (Auscha). Kromě toho investuje kraj Ústí jako zřizovatel každý rok vysoké částky do vybavení. Teprve v minulém roce byly získány nová vozidla typu VW T5, která jsou vybavena moderním záchranným systémem. Na palubě je ventilátor, mobilní rentgen a EKG s okamžitým dosahem do nemocnice.
V Ústí je dispozici kromě toho jeden vrtulník k denním letům. „Ten je obzvlášť důležitý v Českém Švýcarsku“, říká Štěpánek, který současně patří k letecké pohotovosti. Letečtí záchranáři se mohou z vrtulníku slaňovat z výšky až 60 metrů, kdy na lanu mohou transportovat 300 kilogramů a přistávat na střechách nemocnic. Tato práce není jen pro záchranáře, ale také pro odvážné. Možnosti, které Štěpánek zvažoval, vzdát se práce na anestezii v Praze a dokonce odmítnout plány v zahraničí. „Chtěl jsem do Švédska. Ale pak přišla toto dobrá nabídka z Ústí,“ říká spokojeně.
Pomoc existuje také v Němčině
Přestože má záchranná služba problémy při vývoji. Přesto má zdravotnická škola v Ústí nad Labem v místě vzdělávací obor. Vzdělávání probíhá na stření odborné škole. Němčina je zde také vyučována. „Ale ještě to není taková priorita, jak bychom si přáli“, říká Prokop Voleník. On sám to zkusil raději s angličtinou, doktor záchranné zdravotnické služby Karel Štěpánek může nabídnout pár německých slovíček. „Dívám se u pacientů především na klinické známky, ale mluvení by bylo samozřejmě lepší. Tady máme ještě rezervy“, přiznává Štěpánek.
Při tísňovém volání nejsou žádné problémy, říká Voleník. Pokud by u nás na záchranné centrále nikdo neuměl německy, tak je tísňové volání přesměrováno na 112, tam jsou všechny důležité jazyky.“ Pro volajícího ze zahraničí je tak doporučováno volat mezinárodní číslo tísňové linky.
Přece jen chtějí záchranáři pracovat na svých znalostech němčiny. „Navrhli jsme velký EU projekt s DRK Sachsen, ve kterém jsou plánovány kurzy němčiny popřípadě češtiny, ale také školení o právních předpisech v sousední zemi“, říká Voleník. V projektu jsou také plánovány společná cvičení. Aby příští přeshraniční akce brzy probíhaly hladce.