Provoz osmi z deseti základen letecké záchranné služby by měl po roce 2020, kdy by měly skončit smlouvy s předchozími provozovateli, zajistit nově zřízený státní podnik. Počáteční investice by mohla činit asi 1,6 miliardy korun.

Jedna základna by zůstala policii a jedna armádě. V materiálu pro vládu to doporučuje komise, v které zasedli zástupci několika ministerstev, úřadu vlády a asociace krajů.

Nyní provozují osm z deseti základen letecké záchranné služby v Česku soukromé firmy, kterým koncem roku vyprší smlouva. Základny v Praze a Plzni mají policie a armáda, nově by měly převzít i základny na jihu Čech a v Brně. O zbývajících šest základen by se v letech 2017 až 2020 měly podělit tři firmy. Jedna z nich ale napadla výsledek tendru u antimonopolního úřadu.

Ministerstva obrany i vnitra nechtějí po roce 2020 rozšířit svoje působení na další základny a naopak by každé chtělo mít jen po jedné základně. Armáda se obává, že by při provozování více stanovišť neměla dostatečnou kapacitu na plnění armádních úkolů. Tvrdí také, že zajišťování letecké záchranné služby prostřednictví armády je dražší než současné provozování soukromou firmou. Vnitro zase argumentuje tím, že není schopno do té doby zajistit dostatek kvalifikovaného personálu, ani potřebný počet vrtulníků. Obává se rovněž toho, že by provoz kolidoval s jinými úkoly při zajišťování bezpečnosti.

„S ohledem na uvedená stanoviska resortů ministerstva obrany a ministerstva vnitra tak pracovní skupina vyloučila možnost přímého zajištění letecké záchranné služby uvedenými resorty ve větším rozsahu než jedna základna pro každý resort,“ uvádí komise. Armáda by podle komise měla létat z Plzně a policie z Prahy. Podle komise by zbylých osm základen měl převzít nově vzniklý státní podnik. Jako výhody tohoto modelu uvádí jistotu dlouhodobého fungování bez opakovaného zadávání veřejných zakázek, větší flexibilitu při případných změnách v rozsahu služby a možnost přímo ovlivnit kvalitu služby.

Pokud by vláda na tuto variantu kývla, je potřeba podle komise založit státní podnik s velkým časovým předstihem, protože získání všech potřebných oprávnění, pořízení vrtulníků i zajištění potřebného personálu může trvat až tři roky. Počáteční investice by mohla činit asi 1,6 miliardy korun. Řešení by podle komise nemělo navýšit stávající roční náklady na zajištění letecké záchranné služby. Nynější tendr na provoz šesti základen v letech 2017 až 2020 má předpokládanou hodnotu 1,2 miliardy korun bez DPH.