Zástupci Zdravotnické záchranné služby Královéhradeckého kraje pořátkem týdne na tiskové konferenci seznámili novináře se statistikami a výsledky své činnosti v uplynulém roce.
ZZS KHK i v loňském roce disponovala celkem jednatřiceti posádkami. Ty vyjížděly k pacientům z patnácti základen v celkem třinácti městech kraje. Deset z nich, včetně letecké záchranné služby, tvoří výjezdové skupiny s lékařem, z toho šest jich pracuje v setkávacím, neboli rendez-vous (RV) systému. Zbylé výjezdové skupiny reprezentují posádky rychlé zdravotnické pomoci, které pracují bez lékaře, případně v koordinaci s lékařem RV.
Všechny výjezdové skupiny jsou řízeny Krajským zdravotnickým operačním střediskem v Hradci Králové. Pět operátorů v rámci denní a tři v případě noční směny zabezpečují nepřetržitý příjem tísňových výzev na lince 155. Navíc obsluhují také další komunikační kanály – digitální a analogové radiostanice, vnitřní a veřejné telefonní linky apod. V roce 2016 vyřešili operátoři celkem 253 134 takovýchto relací. Tísňových výzev na linku 155 jme zaznamenali 64 042, což znamená jedno volání každých 8 minut. Na základě těchto výzev bylo zrealizováno 49 953 výjezdů tedy o 0,7 % více, než v roce 2015. Potvrdil se tak dlouhodobý meziroční nárůst počtu výjezdů. Ve srovnání např. s rokem 2010, kdy jsme vyjížděli 37 848krát, to tedy znamená o 12 105 výjezdů více. 25 % zásahů si vyžádalo přítomnost lékaře, zbylých 75 % řešily samostatně nelékařské výjezdové skupiny. Indikace k výjezdu záchranné služby vyla většinou neúrazového charakteru. Pouze ve dvaceti procentech jsme ošetřovali pacienty s traumatem. Přibližně 4 000 našich pacientů spadalo do věkové kategorie pod 18 let. V 857 případech jsme ošetřovali cizince. Průměrný dojezdový čas pro všechny naléhavosti zásahů byl v celém kraji 10:36 min.
Samostatně sledovanou skupinu tvoří letecká záchranná služba. Ta v loňském roce zaznamenala naopak pokles počtu zásahů na 497 oproti 627 v roce 2015. Důvodem může být menší počet úrazů (s výjimkou úrazů dopravních), pokles závažných alergických reakcí a menší počet vzletů do Pardubického kraje. Přesto však posádky LZS pravidelně zasahují u těch nejzávažnějších případů na území Královéhradeckého a Pardubického kraje. Výjimkou nejsou ani situace, kdy královéhradecký vrtulník vypomáhá kolegům ze záchranné služby Středočeského nebo Libereckého kraje. Na rozdíl od pozemních posádek tvoří většinu zásahů LZS úrazy. V roce 2016 jsme ošetřili 323 zraněných, z toho 172 při dopravních nehodách. 209 poraněných pacientů bylo indikováno k přímému transportu do traumacentra, z toho 111 utrpělo závažná sdružená poranění více orgánových systémů. V 68 případech vrtulník startoval z důvodu srdeční zástavy nemocného. Posádka LZS je pro takovéto zásahy oproti sanitkám navíc vybavena například přenosným ultrazvukovým přístrojem nebo speciálními léky, určenými pro léčbu plicní embolie. Výsledky resuscitací jsou v podmínkách ZZS KHK dlouhodobě na špičkové úrovni, zejména v případech, kdy srdeční zástava nastala na podkladě závažné arytmie srdečních komor (komorová fibrilace). V 80 % takovýchto zásahů LZS se podařilo úspěšně obnovit spontánní srdeční aktivitu nemocného a transportovat jej k dalšímu léčení do nemocnice. Nedílnou součástí práce LZS jsou také zásahy v nepřístupném terénu s využitím lanového podvěsu pod vrtulníkem a dalších speciálních leteckých činností. Činnosti tohoto typu patří k těm nejnáročnějším a vyžadují důkladný výcvik koordinace všech členů posádky. V roce 2016 LZS provedla 10 takovýchto zásahů, nejvíce v lokalitě Prachovských skal. Například 31.8. 2016 v nepřístupné lokalitě u jezírka v adršpašském skalním městě došlo k zástavě srdce muže středního věku. Jediná možnost, jak dopravit na místo lékaře byla právě s využitím lanového podvěsu.
V roce 2016 zahájily posádky ZZS KHK celkem 420 neodkladných resuscitací. Na 100 000 obyvatel jich tak v KHK připadlo přibližně 76. Protože přežití nemocných se srdeční zástavou je závislé na rychlosti zahájení neodkladné resuscitace, ZZS KHK dlouhodobě buduje síť first responderů (FR), kteří dokáží zahájit účinnou první pomoc ještě před příjezdem nejbližší posádky. Spolupráce s first respondery se ukazuje jako účinný způsob zkrácení času od vzniku zástavy do zahájení nepřímé srdeční masáže a v případě komorové fibrilace také čas do poskytnutí léčebného výboje, je-li zasahující vybaven automatizovaným externím defibrilátorem (AED). Průměrná dojezdová doba posádek ZZS je v těchto případech celokrajsky 9:22 min. First respondeři dosahují místa zásahu v průměru o dvě minuty rychleji za 7:20 min. Primární úspěšnost resuscitací (tedy obnova srdeční aktivity nemocného a jeho transport do nemocnice), zahájených výjezdovou skupinou ZZS KHK, byla v roce 2016 36 %. V 52 případech byl na místě před příjezdem posádky použit automatizovaný externí defibrilátor, jehož prostřednictvím first respondeři podali celkem 13 léčebných výbojů. Primární úspěšnost resuscitací v případě indikovaného výboje byla dokonce 67%. Mimo základních složek IZS, zejména PČR, je do systému FR zapojena také celá řada dobrovolníků prostřednictvím mobilní aplikace KISS SHARP. Ta dokáže první pomoc aktivovat na základě výzvy mobilním telefonem. Takovýchto FR je nyní registrováno 200. Od spuštění aplikace v září do konce roku jsme zaznamenali 21 aktivací FR s primární úspěšností takto zahájených resuscitací 36 %.
Současný stav rozmístění mobilních AED v KHK
