Jihočeští záchranáři vyškolili příslušníky z deseti jednotek požární ochrany v používání automatického externího defibrilátoru (AED), budou s nimi spolupracovat jako s „first respondery.
Pojmem „first responder“ obecně označujeme někoho, kdo je schopen realizovat rychlý zásah u člověka v přímém ohrožení života před příjezdem výjezdové skupiny zdravotnické záchranné služby. Hovoříme tak o plánované první pomoci na vyžádání.
Nejčastější příčinou náhlé zástavy oběhu (NZO) je onemocnění srdce (82,4 %). Incidence náhlé zástavy oběhu kardiální etiologie dosahuje v evropských zemích 60 – 100 případů na 100 000 obyvatel za rok. NZO je jednou z nejvýznamnějších příčin náhlých úmrtí. Pro srovnání, incidence úmrtí na následky dopravních nehod je asi desetinová.
Pacient, kterého postihne zástava oběhu, je v akutním ohrožení života – nedýchá a nebije mu srdce. V první fázi po zástavě oběhu je často srdeční aktivitou tzv. maligní arytmie (nejčastěji se jedná o fibrilaci komor). Nutnou podmínkou pro kvalitní přežití NZO je okamžité zahájení kardiopulmonální resuscitace (KPR) a v případě potřeby poskytnutí defibrilačního výboje k nápravě maligní arytmie. Včasné provedení defibrilace výrazně zvyšuje šanci postiženého na přežití. Pokud je provedena okamžitě po příhodě, udává se přežití až v 94 %. Provedení defibrilace za 5 minut po NZO znamená přežití v 50 % a za 12 minut po NZO už jen 25 %.
Přes stále se zlepšující pokrytí území posádkami zdravotnické záchranné služby a zkracování dojezdových časů zůstává nadále pacient stižený náhlou zástavou oběhu nedosažitelný pro profesionální zdravotnickou pomoc v prvních několika minutách, které jsou zásadní pro určení šance na dobrý výsledek. Počet laiků schopných samostatně provádět účinnou kardiopulmonální resuscitaci je stále nedostatečný a telefonicky asistovaná resuscitace je sice již standardním opatřením, ale pořád neřeší všechna úskalí. Z těchto důvodů zdravotnická záchranná služba v praxi využívá další systémový prvek – vybavené a vyškolené first respondery (FR).
Zdravotnická záchranná služba Jihočeského kraje již od prosince 2012 úspěšně spolupracuje s vyškolenými FR z řad Horské služby Šumava. Nově od 1. 8. 2017 začne ZZS JčK využívat na deseti místech kraje také členy Jednotek sboru dobrovolných hasičů vybraných obcí (JSDHO). Na základě analýzy případů náhlé zástavy oběhu a kardiopulmonální resuscitace v Jihočeském kraji s přihlédnutím k lokálním podmínkám a možnostem byla ve spolupráci s Hasičským záchranným sborem Jčk a za podpory Jihočeského kraje určena tato výjezdová místa first responderů:
Soběslav (JPO I), České Velenice (JPO II), Suchdol nad Lužnicí (JPO II), Bechyně (JPO III), Netolice (JPO III), Nová Bystřice (JPO III), Nová Včelnice (JPO III), Nové Hrady (JPO III), Slavonice (JPO III), Velešín (JPO III).
Každá jednotka FR je vybavena zásahovým batohem, který obsahuje automatický externí defibrilátor, samorozpínací resuscitační vak s obličejovou maskou, ošetřovatelské rukavice a obvazový materiál. Automatický externí defibrilátor (AED) je přístroj, který je schopen analyzovat srdeční aktivitu (křivku EKG) a laického zachránce vede v případě potřeby hlasovými pokyny k provedení bezpečné defibrilace. Skupiny first responderů JSDHO v Jihočeském kraji jsou vybaveny automatickým externím defibrilátorem kompatibilním s přístroji používanými výjezdovými skupinami ZZS JčK.
Všichni členové těchto vybraných sborů prošli, pod vedením zkušených lektorů Vzdělávacího a výcvikového střediska ZZS JčK, odborným kurzem zahrnujícím teoretickou přípravu a praktický nácvik kardiopulmonální resuscitace, stavění masivního krvácení a zacházení s AED. Tato školení se budou každoročně opakovat.
Zdravotnické operační středisko ZZS JčK bude jednotky FR vysílat na místo události v případě, že půjde o náhlou zástavu oběhu či případ tonutí a dojezd jednotky FR bude kratší než předpokládaný dojezdový čas výjezdové skupiny ZZS JčK. Zároveň poběží standardní postupy ZOS tedy aktivace výjezdových skupin ZZS JčK a poskytování telefonicky asistované resuscitace. Po příjezdu na místo přebírá další vedení zásahu profesionální zdravotnický tým.
Každý zásah first respondera bude zpětně vyhodnocen. Koordinátorka projektu ZZS JčK provede kontrolu a doplnění materiálu, v případě použití AED stáhne data z přístroje. Pokud se projekt osvědčí, zvažujeme o možné rozšíření řad FR s využitím dalších složek IZS.
Registr AED v Jihočeském kraji
Zároveň s projektem „Časná KPR a časná defibrilace v Jihočeském kraji“ jsme vytvořili registr AED v Jihočeském kraji. Podařilo se identifikovat 52 stacionárních AED, u každého zjistit jeho typ, přesné umístění a kontakt na odpovědnou osobu. Tyto informace byly zaneseny do mapových podkladů ZOS ZZS JčK. Operátor linky 155 v indikovaných případech může instruovat zachránce o přítomnosti AED a jeho využití při telefonicky asistované resuscitaci před příjezdem profesionální pomoci.
