Přehrada Hracholusky na Plzeňsku se ve dnech 6. a 7. září stala dějištěm obřího cvičení složek Integrovaného záchranného systému. Posádky 243. vrtulníkové letky 24. základny dopravního letectva Praha – Kbely a letečtí záchranáři Hasičského záchranného sboru Plzeňského kraje nacvičovali jednu z nejnáročnějších činností záchranných prací. Jednalo se o záchranu z vodní hladiny pomocí vrtulníku.

Přehradu Hracholusky obsadili záchranáři už během středečního rána a obyvatelé okolních obcí byli svědky několika přeletů a manévrů dvou vrtulníků W-3A Sokol. Čtyři desítky účastníků z jednotlivých složek nacvičovaly záchranné práce až do pozdně odpoledních hodin. Cvičení mělo prověřit kvalitu spolupráce mezi hasiči – leteckými záchranáři, vodní záchrannou službou a posádkou vrtulníku. Námětem cvičení byla evakuace a záchrana osob z vodní hladiny za pomocí lezecké techniky a procvičení taktických postupů za použití vrtulníku Armády ČR.

„Cvičení realizujeme jednou za rok vždy ve dvou dnech, aby se zúčastnil co největší počet leteckého a záchranářského personálu. Na pilotáž je tento druh dovednosti nesmírně náročný. Na vodní hladině se pilot nemá čeho chytit, chybí mu referenční body,“ uvádí major Radek Henkl, zástupce velitele vrtulníkové letky a dodává: „Palubní technik ve dveřích vrtulníku, to jsou pilotovy druhé oči. Lítat vodní hladinu je takzvaně ‚top‛ v umění vrtulníkového pilota a ve službě SAR (search and rescue) nebo v letecké záchranné službě pak můžeme získané návyky lehce využít.“

Činnost záchranářů je s každým letem stejná. Vodní plochu si letci vymezili na dva prostory, bezpečnost je na prvním místě. Jedna parta cvičí záchranu osob z vodní hladiny. Nejprve při nízkém průletu a s minimální dopřednou rychlostí stroje skočí do vody záchranáři z řad plzeňských hasičů v neoprenové kombinéze. Poté se k nim stroj W3A-Sokol vrátí a za pomoci podvěsového lana je postupně bezpečně přepraví na nedaleký břeh.

Druhý vrtulník na opačném konci přehrady mezitím trénuje záchranu osob z gumového člunu s využitím palubního jeřábu. Při nesprávném manévru vrtulníku je záchranný člun tlačen proudem vzduchu a neustále ujíždí pryč. Posádka musí provést přesný nálet a člun si takzvaně „přibít“ na vodní hladinu. Jde o okamžitou a správnou reakci na všechny okolnosti spojené se záchrannou akcí. Z hlediska létajícího personálu musí být vše perfektně zkoordinováno, aby nedošlo k ohrožení zachránců ani zachraňovaných osob. „Každá minuta výcviku má nesmírnou cenu. I sebemenší zkušenost má v krizové situaci klíčový význam. Například při povodních jsou cvičením získané zkušenosti k nezaplacení,“ dodává major Henkl.

kpt. Zuzana Špačková, tiskový a informační důstojník 24.zdl