Jednalo se o historicky první kurz pro nevidomé a slabozraké, pro lektory jihomoravské záchranky to byla velká výzva. Pokud totiž chceme organizovat kurzy pro lidi s tímto handicapem, je nutné si dopředu celý postup důkladně nacvičit. O spolupráci jsme proto požádali nevidomého vysokoškoláka Vojtu, který nám s přípravou celého kurzu pomáhal.
„Bylo to opravdu náročné, připravovali jsme se několik měsíců. My, kteří se zrakem nemáme problémy, si jen těžko dovedeme představit, jak nevidomí zvládají každodenní úkoly, které život přináší. Museli jsme počítat s tím, že tento kurz přinese celou řadu mimořádných situací,“ vysvětluje Vlasta Vařeková, hlavní organizátorka výuky. „Získali jsme hodně nových poznatků, uvědomili jsme si, že nevidomého musíme při postupu první pomoci navádět úplně jinak, než člověka, který vidí. Taky jsme ještě více ocenili význam Aplikace Záchranka, která pro zrakově handicapované může být zcela zásadní,“ dodává zkušená lektorka.
Lektoři se zaměřili například na to, že pro nevidomé neplatí běžné pokyny typu „podívejte se na jeho hrudník“ nebo „popište nám barvu kůže“. „Takhle to prostě nefunguje, je potřeba si uvědomit, že nevidomí a zrakově postižení se řídí především sluchem a hmatem. Kromě studenta Vojty nám pomáhala ještě jeho kamarádka Katka, která nás usměrňovala. Upozornila nás třeba na to, že příliš mnoho informací může být i na škodu,“ vzpomíná s úsměvem na přípravy kurzu jeho hlavní organizátorka.
V únoru nastal den „D“, kurzu se zúčastnilo sedm frekventantů, tři zcela nevidomí a čtyři se zbytkem zraku. „Učili jsme je, jakým způsobem volat na linku 155, jak postupovat v případě, kdy je někdo v bezvědomí, jak provádět masáž srdce, jak poskytnout první pomoc při úrazech, jak například zastavit krvácení. Jedna účastnice kurzu zavázala figurantovi ruku tak profesionálně, že bych to sama nedokázala líp. Musím říct, že vše probíhalo skvěle, důkladná příprava se vyplatila,“ usmívá se spokojeně lektorka Sylva Nováková.
A spokojenost byla oboustranná. „Kurz hodnotím pozitivně, určitě má smysl. K přístupu lektorů nemám výhrad, je vidět, že jste všichni nadšenci a profesionálové. A to, co děláte, děláte rádi. Prohlídka dispečerského hnízda byla rovněž super. Rozhodně vám všem patří velký dík,“ zhodnotil průběh kurzu Jiří Šťovíček, který si lekci první pomoci objednal. A rád by se do budoucna zasadil o to, aby tyto kurzy pokračovaly. Naši lektoři tak budou moci využít poznatky, které v pilotním kurzu získali, a zrakově handicapovaným rádi předají svoje zkušenosti a dovednosti.
