Náš kolega, inspektor provozu Tomáš Dvořáček, byl nedávno na zajímavé stáži. Vyzpovídali jsme ho a rozhovor teď nabízíme i vám…

Kde přesně jsi byl, Tome?

Na konci března jsem se zúčastnil stáže u East Midlands Ambulance Service (EMAS) v anglickém Leicesteru. Celkem jsem odsloužil čtyři směny, z toho tři denní a jednu noční. V průměru jsme měli pět až šest výjezdů a z toho přibližně dva pacienty jsme vždy ponechali na místě. Výjezdy jsme měli obdobné jako u nás: dušnost, alergická reakce, cévní mozková příhoda, bolest břicha, psychózy.

Co se ti nejvíc líbilo u EMAS?

Líbilo se mi hned několik věcí, například to, že posádky mají na každou činnost jasně nastavená pravidla, drží se striktně protokolů speciálně vyhotovených pro popis jednotlivých kroků přednemocniční péče. Některé protokoly jsou striktní, z některých se lze v určitých situacích z klinických důvodů odklonit, a to vše s cílem pro benefit pacienta. Záchranáři navíc mohou zajistit pacientovi následnou péči, pečovatelskou službu, někteří nadstavbově školení záchranáři mohou také předepsat recept na léky. Je tam snaha řešit zdravotní stav pacienta v konkrétním čase, tzn. pacienty, kteří nepotřebují akutní transport a léčbu ve zdravotnickém zařízení ponechávat doma nebo řešit jinou než ústavní péčí. Zpětnou vazbu pacientů ponechaných doma pak s časovým odstupem zajišťuje operační středisko telefonickým ověřením.

Co ještě tě během pobytu u našich zahraničních kolegů zaujalo?

Nadchla mě taky velice pozitivní atmosféra, dobrá nálada a obrovský respekt pacientů ke zdravotnickým pracovníkům. Zde je etický kodex plně respektován. Ne že by u nás nebyla dobrá atmosféra, ale myslím si, že občas tu chybí úcta k pacientům. Ale hlavně někdy postrádám respekt pacientů k nám a vzájemnou úctu mezi zdravotnickými pracovníky na všech úrovních v nemocnicích. Zaujaly mě preventivní kampaně zaměřené na to, aby lidi správně pochopili, kdy mají volat na tísňovou linku a kdy naopak postačí pohotovost nebo praktický lékař. V celé Velké Británii je pouze paramedický systém, lékaři ve službě nejsou, pouze někdy u HEMS (letecká záchranná služba), kde slouží dobrovolně. Setkávací systém funguje obdobně jako v ČR, jen s tím rozdílem, že v RV jezdí paramedik sám. Telefonická konzultace s lékařem je samozřejmě možná, a to od praktických lékařů, přes pohotovostní až po nemocniční. V případě jeho indikace musí být ale léčba vždy v souladu s oficiálními postupy záchranné služby a s národními postupy. Za ‚rozklíčování‘ je vždy odpovědný záchranář.

Čím by se naopak mohl inspirovat EMAS od nás?

U EMAS je to tak, že auta se nevracejí na základny, jsou stále v terénu a mají jakási čekací místa strategicky rozmístěná po městě kvůli co největšímu zkrácení dojezdových časů. Celou službu, mimo povinných přestávek na oběd, projezdí (ve dne i v noci). Naše posádky mají více pohodlí díky tomu, že mohou zpět na základnu. Na základnách je pouze hromadná pobytová místnost bez oddělených pracoven pro záchranáře. Na některých stanovištích stojí sanitky venku, takže kontrola vozů, vytápění v zimním období a doplňování tak probíhá mimo garáž, což taky není moc komfortní. Platy mají u EMAS dle tabulek a nemají osobní ohodnocení.

Jak moc jsou naši zahraniční kolegové vytížení?

EMAS je vlastně neustále přetížený, obrovské množství výjezdů čeká na volnou posádku, kategorie priorit naléhavosti jsou čtyři, výjezd se musí uskutečnit do 45 sekund od nahlášení. Ale na nejvyšší naléhavost se musí výjezd uskutečnit do 20 sekund. Během jízdy na místo události můžete být klidně i několikrát přesměrováni k jinému případu dle aktuální naléhavosti a není proto výjimka, že na neurgentní a neprioritní výjezd se vyrazí až za několik hodin od zavolání a ‚bez majáků‘. Ovšem je třeba říct, že pacienti s tím neměli problém, byli velmi vstřícní, dokonce se nám několikrát stalo, že nám během léčby pacienta uvařili čaj.

Můžu tě, Tome, poprosit o celkové zhodnocení stáže?

Byl to pro mě velký přínos, děkuju Pavlovi Klimovi z EMAS za uskutečnění stáže a děkuju taky Radkovi Turinovi, že mi pomohl s tímto rozhovorem, a to z pohledu zaměstnance South Western Ambulance Service (SWASFT).

Na závěr zbývá dodat, že EMAS projevil zájem o spolupráci s jihomoravskou záchrankou. Takže doufejme, že se s našimi zahraničními kolegy brzy potkáme tady u nás.

ZZS JMK