V roce 2018 zasahovali lékaři a záchranáři Zdravotnické záchranné služby hl. m. Prahy v terénu u více než 700 případů „klinické smrti“ – náhlé zástavy oběhu. Přibližně u třetiny pacientů se podařilo na místě obnovit srdeční činnost a předat je do další odborné péče.

Co je nejvýznamnější, u skupiny pacientů s tzv. komorovou fibrilací, kde je mezinárodně sledováno nejen obnovení oběhu, ale i kvalita následného života, se loni podařilo zachránit téměř 45 % postižených, kteří se po propuštění z nemocnice vrátili ke svým rodinám. Tento výsledek opět řadí nejen ZZS HMP, ale i celý systém akutní péče v Praze mezi absolutní světovou špičku. V řadě světových metropolí není naděje na záchranu ani poloviční.

Opakovaně se ukazuje, že všechny články pověstného „záchranného řetězce“ jsou v Praze na velmi vysoké úrovni. Rádi bychom také zdůraznili, že na tomto úspěchu se podíleli nejen zdravotníci, ale i sami Pražané, kteří podobně jako v minulých letech pod telefonickým vedením našich operátorek resuscitovali přes 80 % postižených zástavou oběhu před příjezdem posádek na místo. I toto číslo je světově unikátní a bezpochyby se zásadně podílí na celkových výsledcích.

Výrazně se také podařilo zvýšit zapojení kolegů z dalších tísňových složek, kteří v Praze plní roli tzv. „first responderů“ v případech, kdy v blízkosti místa události projížděl například vůz městské či státní policie. Díky tomu oproti uplynulým rokům trojnásobně stouplo použití automatických defibrilátorů (AED), jimiž jsou vozy Policie ČR i Městské policie hl. m. Prahy standardně vybavovány. V rámci předlékařské pomoci tak byly loni tyto defibrilátory použity ve 34 případech.

Pro náhlou zástavu oběhu dlouhodobě zasahujeme převážně u mužů (cca v 70 % případů), přičemž průměrný věk pacientů byl loni těsně nad 64 let. Mezi pacienty bylo bohužel také šest dětí a mladistvých.  Zatímco u dospělých je nejčastější příčinou této kritické příhody onemocnění srdce a cév, u dětí jde obvykle o stavy spojené s úrazy a poruchami dýchání.
Náhlé zástavy oběhu se také nevyskytují rovnoměrně v rámci roku ani dní. Nejrizikovější měsíc z hlediska náhlé zástavy oběhu byl loni leden, kdy došlo k 72 zástavám, naopak v září jich naši záchranáři zaznamenali „jen“ 35. V rámci jednotlivých dní jsme registrovali nejvíce náhlých zástav mezi 8. a 9. hodinou ranní a dále mezi 18. a 19. hodinou večer.

Zdravotnické záchranná služba hl. m. Prahy, jako jediná v ČR, publikuje výsledky resuscitací již 15 let. S potěšením můžeme konstatovat, že i loni jsme dostáli dlouhodobé pověsti a prokázali, že záchranný systém jako celek je v Praze na vysoce nadprůměrné úrovni. Velmi si vážíme podpory hlavního města Prahy, které nám umožňuje takto kvalitní službu poskytovat. Je ale samozřejmě potřeba ještě jednou připomenout, že poděkování patří nejen našim operátorkám, záchranářům, řidičům či lékařům, ale jde o úspěch celého řetězce akutní péče, který zahrnuje jak laickou veřejnost, tak kolegy z ostatních tísňových složek, pražské nemocnice i oddělení následné a rehabilitační péče. I těm plným právem patří naše uznání a poděkování za skvělou spolupráci.