Představa veřejnosti, že záchranáři v sanitních vozech spěchají v terénu za potřebným pacientem, na místě mu poskytnou co nejlepší přednemocniční péči, připraví ho k transportu a poté ho přepraví a předají do péče kolegům zdravotnických zařízení, je víceméně správná.

Někdy ale tento model neplatí. Ještě jsou tu sekundární převozy. To jsou výjezdy, kdy pacienta, který už sice je v péči zdravotníků v nemocnici, je potřeba kvůli jeho zdravotnímu stavu transportovat na specializované pracoviště. A týká se to pacientů, kteří pro svůj závažný, mnohdy život ohrožující, stav nemohou být přepraveni pouze přepravními nemocničními sanitkami.

Takový transport do druhé nemocnice není totiž pouhá služba „taxíku“, ve kterém se dá ležet na nosítkách. Je při něm totiž využita každá vteřina/minuta k ochraně zdraví pacienta, k udržení jeho života.

Díky nejmodernějšímu vybavení a posádce v čele s lékařem se stává taková sanitka malým oddělením JIP na kolečkách. Samozřejmě je pro záchranáře takové poskytování přednemocniční péče náročnější, neb jim chybí tzv. background, který nabízí nemocnice se všemi specialisty v „zákulisí“ a spoustou dalšího vybavení, které do sanitky prostě nikdy nenacpete.

Minulý týden byl z kladenské nemocnice přepraven nezletilý pacient, který se nacházel ve velmi vážném stavu, neboť u něho došlo k cévní poruše zásobení mozku krví. Pacient v bezvědomí byl připojený k umělé plicní ventilaci a monitoru, byly mu podávány nezbytné léky a co nejšetrněji byl dovezen za pečlivého dozoru lékaře a předán kolegům jedné z pražských nemocnic, kde podstoupí operační zákrok.

Moc mu držíme palce!