Jako řidič Zdravotnické záchranné služby Plzeňského kraje pomáhá záchranář Roman denně nemocným a zraněným na Sušicku. Vybral si profesi, která je psychicky i fyzicky velmi náročná. Lidem ohroženým na životě se však rozhodl pomoci i jinak: Před čtyřmi lety se přihlásil do Českého národního registru dárců dřeně (ČNRDD) a doufal, že právě jeho kostní dřeň pomůže někomu zachránit život.

„Podstoupil jsem klasický odběr krve, a pak čekal. Čtyři roky se nic nedělo. Až loni v prosinci mne oslovila transplantační koordinátorka, že jsem se dostal do užšího výběru dárců pro konkrétního nepříbuzného pacienta,“ líčí Roman. „Následně jsem byl skutečně vybrán. Odběr kostní dřeně proběhl na tzv. separátoru. Ze samotného zákroku jsem měl jen nepatrnou obavu, vše ale proběhlo naprosto v pohodě. Nepopírám, že pobyt v nemocnici přináší malý diskomfort, například jsem musel ležet čtyři hodiny prakticky bez hnutí. Ale pocit, že „ten druhý“ je na tom podstatně hůře a já mu mohu pomoci k úplnému uzdravení, žene člověka kupředu. Velký vliv na dárcovu pohodu má i personál hematologicko-onkologického oddělení, který se chová fakt úžasně. Nepovažuji se za hrdinu, svého rozhodnutí nelituji a šel bych do toho klidně znovu,“ dodává skromně Roman. Právě jeho příklad ukazuje, že dárcovství má smysl.

Český národní registr dárců dřeně funguje už od roku 1992 a vznikl z podnětu lékařů hematologicko-onkologického odd. Fakultní nemocnice v Plzni na Lochotíně. V loňském roce se může pochlubit skutečností, že do něj vstoupil rekordní počet lidí – téměř jedenáct tisíc. Celkově už se registrovalo 96 tisíc dobrovolníků. Loni lékaři odebrali buňky padesáti dárcům, přičemž polovina vzorků pomáhala „doma“ a druhá putovala do zahraničí. Řada národních registrů totiž vzájemně spolupracuje, aby šance k nalezení dárce byla větší. Česká kostní dřeň loni zachraňovala nejen u nás nebo v Německu, ale dokonce v Americe a Austrálii. K nám naopak putovalo 68 vzorků odebraných v zahraničí.

Aktuálně ČNRDD hledá pomoc pro tříletého Milana z Tachovska, který trpí akutní leukémií. Dárcem kostní dřeně se může stát každý zdravý člověk ve věku 18 – 35 let, který dlouhodobě neužívá léky.
„I poté, co se člověk rozhodně vstoupit do registru, může dárcovství odmítnout, ale příliš se nám to nestává. Pokud naopak souhlasí, projde dalším dalšími vyšetřeními a asi čtyři týdny před transplantací se darování stává závazný,“ vysvětluje vedoucí lékař ČNRDD a primář hematologicko-onkologického odd. Fakultní nemocnice v Plzni Pavel Jindra.

Příklad záchranáře Romana ukazuje, že skutečně má smysl se registrovat. Jeho spulupracovníci ze Zdravotnické záchranné služby Plzeňského kraje obdivují jeho odvahu a jsou na svého kolegu právem hrdí.

Vítězslav Sladký, vedoucí odd. PR a mediální komunikace ZZS PK