logo

Covid 19 a ZZS KVK: Změny na Zdravotnickém operačním středisku a režimová opatření

Karlovarský kraj - 30.4.2020

Na zdravotnickém operačním středisku se více než kde jinde projevilo znepokojení občanů z novinky jménem Covid 19. Nárůst telefonických dotazů a ztížení práce zaznamenala linka 155 již v době, kdy nebyl Covid 19 prokázán na našem území. Jednalo se o dobu zimních dovolených o jarních prázdninách, kdy se mnoho lidí vracelo ze zahraničí. Operátoři museli zjišťovat u každého volajícího cestovatelskou anamnézu, navíc den ode dne přibývaly další a další státy, které se považovaly za rizikové.

Samozřejmě se cestovatelská anamnéza dotkla také našich zaměstnanců. Každý zaměstnanec, který byl v zahraničí (v rizikovém státu) či měl blízký kontakt s někým, kdo tam byl, nahlásil tuto skutečnost vedení a „závodnímu lékaři“ a byly hlídány příznaky. Vzhledem k tomu, že do našeho kraje jezdili také cizinci, začali jsme se zásobovat rouškami.

V tu dobu jsme ještě nevěděli, že to nejhorší teprve přijde.

V druhé polovině února, po informacích, které proběhly médii, v souvislosti s koronavirem a vládními nařízeními, telefony na lince 155 doslova nepřestaly zvonit. Nebylo to ale proto, že by najednou tolik lidí mělo akutní problémy, které by záchranáři vyjeli řešit. Projevil se strach a panika. Jak naši operátoři, tak operátoři linky 112 zodpovídali dotazy a snažili se volající uklidnit. K drtivé většině těchto volajících nebylo potřeba ani vyslat sanitku. Jednalo se například o dotazy typu „Jak se ten koronavirus projevuje? A co máme dělat“, „Nemohu se dovolat na hygienu. Nemohu se dovolat praktickému lékaři či na informační linky“ nebo „Bolí mě hlava, mám 37,1 °C, může to být ono?“. Právě z důvodu zvýšení rizika obsazenosti tísňových linek, na které souběžně volali pacienti, kteří naši pomoc skutečně potřebovali, byli zřízené další linky pro tyto typy dotazů.

V naší republice i kraji se začaly potvrzovat první případy Covid-19 pozitivních pacientů. Bylo tedy nutné připravit jednotlivé scénáře a režimová opatření. Ty se týkaly zabránění proniknutí viru mezi zaměstnance záchranky. Prvním režimovým opatřením bylo uzavření vstupu na zdravotnické operační středisko. Jednak jde o klíčové pracoviště, které je těžko nahraditelné a navíc je zde malý počet zaměstnanců, kteří jsou také těžko nahraditelní.

Po „izolaci“ zdravotnického operačního střediska jsme naplánovali další opatření, která směřovala nejprve k výjezdovým skupinám a dále k ostatním zaměstnancům. Jednalo se o minimální kontakty mezi sebou, logistiku doplňování ochranných pomůcek atd. K těm nejhorším scénářům, které by se dotýkaly výjezdových skupin, jsme prozatím nemuseli přistoupit. To zejména proto, že nám dosud fungují ostatní opatření, která zaměstnanci ukázkově dodržují.
95170520_2460186880748590_5030951873935310848_n
Informativní hovory na lince 155 se podařilo odklonit, nicméně úbytek práce na operačním středisku nenastal. Oproti předešlému roku se počet volání enormně zvýšil, navíc zjišťování informací z hovorů bylo komplikovanější. Například v třetím březnovém týdnu se počet volání zvýšil o 700 tísňových volání oproti stejnému týdnu minulého roku. Konkrétní srovnání můžete shlédnout na grafu v obrázku.

Operátoři linky 155 jsou zvyklí z hovoru volajícího vytěžit co nejvíce důležitých informací o zdravotním stavu pacienta. Nyní však kromě primárních potíží, jako je třeba úraz nebo cévní mozková příhoda a podobně, musejí u všech pacientů zjišťovat, jestli nejsou přítomny také příznaky koronaviru. Tyto informace jsou důležité právě pro ochranu našich záchranářů, ale také pro ochranu ostatních zdravotníků, kteří pacientovi poskytnou péči ve zdravotnickém zařízení. Zjišťování příznaků však komplikuje hned několik věcí. V první řadě je to rychlost. Informaci musejí operátoři zjistit před výjezdem záchranářů, kteří musí v případě potřeby připravit použít vhodné osobní ochranné pomůcky. Na druhou stranu není možné hovor, respektive vyslání sanitky zdržovat, protože pořád jde o život ohrožující stavy nebo zajištění rychlé zdravotnické pomoci a rychlý transport pacienta do zdravotnického zařízení. Situaci také ztěžuje fakt, že mnoho pacientů nemá transparentní příznaky, nebo příznaky nemá vůbec žádné. Dále existují pacienti, kteří se z nějakého důvodu bojí tuto informaci sdělit a i když příznaky mají, zatají je. Přitom jsou pro nás pro všechny tyto informace tak důležité.

ZZS KVK