Po několika dnech, kdy se epidemie začala výrazněji šířit, bylo třeba zajistit odběry občanů, u kterých vzniklo podezření na přítomnost koronaviru. Krajský úřad Karlovarského kraje, coby zřizovatel, požádal záchranku o vytvoření mobilních odběrových skupin. Tento úkol se netýkal jen našeho kraje, ale byl celorepublikový. Na podkladě jednání předsedy vlády a ministra zdravotnictví proběhlo jednání s řediteli záchranek, hygienických stanic a nemocnic. Při něm bylo předurčeno složení i financování těchto organizačních jednotek.

Na nás tedy bylo během pár dní zorganizovat celý systém. Tedy vyčlenit sanitní vůz, sestavit odběrové týmy, naplánovat směny, posílit operační středisko o další operátorku, která bude řešit logistiku odběru pacientů a zkoordinovat se s Krajskou hygienickou stanicí, která byla zdrojem údajů o občanech s podezřením na nákazu Covid-19. Bylo potřeba vyřešit další ochranné pomůcky a odběrový materiál. To s sebou neslo také řešení předávání odebraného materiálu do laboratoří a likvidaci potenciálně infikovaných ochranných pomůcek. První mobilní odběrová skupina vyjela do terénu dne 10. 3. 2020 s tím, že se bude realizovat cca 5 – 10 odběrů za den. Za pár dní, jsme však překročili počet 30 odběrů za den a do týdne jsme museli vytvořit druhou odběrovou skupinu, jelikož se potřeba testování zvyšovala. Odběrové sanitky tak křižovaly kraj od rána do pozdních odpoledních hodin, někdy i večerních.

Následně byla zřízena stacionární odběrová místa v areálu nemocnic v Karlových Varech a v Chebu a společný způsob online komunikace mezi Zdravotnickým operačním střediskem, odběrovými skupinami a Krajskou hygienickou stanicí. To vše při provozu a řízení mobilních odběrových sanitek. Od poloviny dubna byly do systému na celorepublikové úrovni zařazeny i mobilní odběrové jednotky armády. Ty jsou rovněž řízené zdravotnickým operačním střediskem naší záchranné služby.

Jak vysoká je rizikovost nákazy koronavirem u odběrové skupiny a jaká u záchranářů?

Odběrová sestra neodebírá pouze nakažené pacienty, ale všechny, u kterých je nějaký důvod je testovat. Podle aktuálních čísel tedy v cca 93 % případů ošetřuje pacienta, který je negativní, pouze v 7 % případů přijde do kontaktu s Covid-19 pozitivním pacientem. U každého pacienta stráví pár minut odběrem, prakticky se ho nemusí téměř dotknout. Dopředu ví, že pracuje s rizikovým pacientem. Podobný poměr nakažených a nenakažených pacientů se vyskytuje i při práci u výjezdových skupin ZZS. Riziko setkání se s nakaženým pacientem je prakticky stejné jako u zdravotníků, kteří zajišťují odběry osob s podezřením na nákazu Covid-19. Členové výjezdové skupiny navíc pacienta ošetřují, případně transportují v uzavřeném prostoru sanitky a v poměrně těsném kontaktu s ním tráví víc času než odběrová sestra.

Opakovaně se již stalo, že až dodatečně v nemocnici byla prokázána pozitivita u pacienta, který byl ošetřován našimi záchranáři. Jak jsme již zmiňovali, jde o případy, kdy volající zatajil informace o příznacích nemoci Covid-19 nebo se u něj příznaky prostě neprojevily.