Prohlídku vrtulníku letecké záchranné služby nebo nakládání raněných do vojenské sanity mají za sebou účastníci zdokonalovacího kurzu určeného pro CLS (Combat LifeSaver) 151. ženijního praporu a štábu 15. ženijního pluku. Dvanáctka cvičících si v rámci tohoto kurzu mohla vůbec poprvé promluvit s profesionálem ve svém oboru a zjistit, jaké jsou odlišnosti mezi ošetřováním raněného na zemi a ve vzduchu.

„Velký rozdíl mezi tím není. Snad jen v tom, že pozemní „záchranka“ musí zasahovat prakticky u všeho, i když se nejedná o nic vážného. Od toho jsme my oproštěni. Létáme opravdu k zásahům, při kterých jde o život,“ vysvětlila praporčice Dana Vranovská, zdravotní sestra Centra letecké záchranné služby a urgentní medicíny Líně. U letecké záchranné služby pracuje 25 let a během své praxe ošetřila už tisíce zraněných. Letečtí záchranáři ročně letí zhruba k sedmi stovkám zásahů. Většinou se podle Vranovské jedná o dopravní nehody, utonulé v letním období či zraněné lyžaře v zimě.

Během povídání si mohli všichni prohlédnout, jaké vybavení s sebou záchranáři vozí a jaké jsou možnosti převozu zraněných v prostorech vrtulníku. „Překvapil mě počet lidí, které může vrtulník převážet – vejdou se sem dva pacienti. Jeden je umístěn na nosítkách a druhý může ležet na vakuové matraci na zemi. Navíc je tu i dost místa, aby se třeba za letu mohla provádět resuscitace,“ přiblížila nové poznatky četařka Markéta Steindlová z praporního obvaziště 151. ženijního praporu.

Při prohlídce se probírala celá řada dalších témat, jako bylo například rozhodování pilotů, v jakém počasí ještě vyrazit a kdy už to nejde; o noční hotovosti, kterou jako jedni z mála v naší republice drží právě vojenští letečtí záchranáři a spoustu dalších. „Je to přínosné pro obě strany. Oni se dozví něco nového a já zase budu mít jistotu, že až se s nimi potkám třeba u nějaké dopravní nehody, budou vědět, jak to u nás funguje a co se k čemu používá,“ dodala Vranovská.

Od záchranného vrtulníku se skupina přesunula na letištní plochu, kde je čekala další část výcviku – transport a nakládání raněných. „První fází procesu je třídění pacientů podle stupně zranění. Pak následuje jejich transport k sanitce z nějakého hůře přístupného místa a nakonec si vyzkoušíme naložit maximálních počet raněných do sanitního vozu,“ upřesnil další náplň kurzu jeden z organizátorů nadrotmistr Tomáš Lorenc z praporního obvaziště 151. ženijního praporu.

Zdokonalovací kurzy CLS se u 151. ženijního praporu organizují minimálně jednou za měsíc, dvanáctkrát do roka. Organizátoři chtějí mezi témata kurzu kromě letecké záchranné služby nově zařadit i spolupráci z vodní záchrannou službou na přehradě Orlík.

CLS neboli v anglickém jazyce Combat LifeSaver (bojový záchranář) je voják, který nemá odborné zdravotnické vzdělání. Je ale vyškolen v poskytování základní a pokročilé neodkladné péče v polních podmínkách.

Autor: kapitánka Zuzana Králová, AČR