V roce 2021 přijali dispečerky a dispečeři pražské záchranky téměř 210 000 volání na tísňových linkách a posádky řešily v metropoli přes 127 500 událostí. Je to meziroční nárůst o 11 procent.

Při zásazích zdravotníci ošetřili přes 126 000 pacientů. Je to rekordní počet událostí i ošetření za celou historii pražské záchranky. Výrazně se na těchto číslech podepsaly jarní, a zejména pak podzimní vlna onemocnění covid-19. Téměř 16 000 pacientů ošetřily a transportovaly posádky do nemocnic s potvrzeným covid-19 nebo s vážným podezřením na tuto nemoc.

„Kolegyně a kolegové podali v loňském roce mimořádný výkon, a to co do rekordního počtu zásahů, tak i jejich náročnosti vzhledem k trvajícím protiepidemickým opatřením a nutnosti používat zvýšené stupně ochrany. Díky jejich nasazení zůstala záchranná služba v hlavním městě plně dostupná a také v letošním roce se mohou naši pacienti spolehnout, že jim budeme k dispozici, když nás budou potřebovat,“ říká Petr Kolouch, ředitel ZZS HMP.

Výjezdové skupiny zdravotnických záchranářů řešily samostatně přes 106 000 událostí, k více jak 12 000 případů vyrážely výjezdové skupiny s lékařem. Letečtí záchranáři vzlétli k 862 událostem. Přes 8 000 událostí řešily výjezdové skupiny spolupracujících organizací.

Jedna událost každé čtyři minuty

Za průměrný den přijala záchranka přibližně 575 tísňových volání a řešila téměř 350 událostí. Vzhledem k podzimní vlně covid-19 byl nejrušnějším měsícem listopad, kdy zdravotníci vyjížděli k téměř 12 000 událostí. Obvykle dominantní prosinec zůstal v těsném závěsu, následovaly říjen a březen, u nichž byl opět zřejmý vliv covid-19. Nejméně zásahů (9 400) absolvovali záchranáři v dubnu.
Dnem s nejvyšší zátěží na záchrannou službu byl 18. říjen s 434 řešenými událostmi. Devět z deseti „rekordních“ dní loňského roku bylo z „covidových“ měsíců října, listopadu a prosince. Naopak nejklidnějším dnem byl 23. leden, kdy zdravotníci řešili „pouhých“ 248 událostí. Tradičně nejnáročnější Silvestr byl naopak jedním z nejklidnějších za poslední roky.

Téměř polovinu pacientů záchranné služby (61 000) tvořili senioři nad 65 let, naopak nejmenších dětí (do 3 let) jsme ošetřili necelé dva tisíce. Nejčastějším důvodem volání záchranné služby byly v roce 2021 dechové potíže (přes 16 000 případů), celkové zhoršení stavu (11 000 událostí) a také kolapsy či podezření na infarkt (obojí cca 5 000 událostí), otravy léky či drogami (4 000 událostí).

Přes 50 narozených dětí

Z úrazových příčin zasahovali pražští záchranáři u 20 000 pádů a dalších běžných úrazů, u 2 000 dopravních nehod, ale také u 282 pacientů se závažnou popáleninou. Ve 328 případech vyjížděly posádky k bezprostředně hrozícímu porodu, z toho v 54 případech se miminko podívalo na svět ještě před příjezdem do nemocnice.

Více než 700 pacientů bylo v roce 2021 nalezeno ve stavu klinické smrti a bylo nutné zahájit oživování, u téměř poloviny z nich se podařilo obnovit na místě funkční oběh a dopravit je do nemocnice k další intenzivní péči.

Lékařky a lékaři služby koroner provedli bezmála 4 000 prohlídek těl zemřelých. I v tomto případě jde o nejvyšší počet v desetileté historii této služby.

Zdravotnická záchranná služba by nemohla fungovat bez úzké spolupráce s pražskými nemocnicemi. Nejvíce pacientů (přes 23 000) transportovaly loni posádky do Fakultní nemocnice Bulovka, jen o necelý tisíc méně do Fakultní nemocnice Královské Vinohrady a dále do nemocnic v Motole, v Krči a na Karlově náměstí. Přímo na jednotky intenzivní péče bylo v roce 2021 z terénu předáváno téměř 6 000 pacientů, nejčastěji (ve více jak 1 300 případech) do Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. Naopak přes 11 000 pacientů mohly posádky po vyšetření a ošetření ponechat na místě události.

Paliativní tým i speciální sanitka

I přes pandemii přišla pražská záchranka s několika novinkami ve svém provozu. Po pilotním testování zavedla ZZS HMP například paliativní tým. Výjezdová skupina s lékařem poskytuje péči pacientům v konečných fázích nevyléčitelných onemocnění, a to ideálně v domácím prostředí bez nutnosti transportu pacienta do nemocnice, pokud si to tak dotyčný přeje.

Záchranka od loňska také využívá elektronické avizování pacientů, kdy posádky předávají dispečinku informace o stavu pacientů a poskytnuté péči odesláním formuláře z tabletu.

Vozový park rozšířila speciální sanitka pro zásahy, při nichž hrozí únik nebezpečných látek, nebo pro poskytování péče pacientům s vysoce nakažlivými nemocemi. Vůz lze neprodyšně izolovat od okolí.

„Letos oslavíme 165 let od našeho založení, což dělá z pražské záchranky nejstarší organizaci svého druhu v Evropě. Naším cílem je službu neustále rozvíjet a poskytovat ji nadále na světové úrovni,“ dodává Petr Kolouch.

Pražská záchranka v roce 2021 uskutečnila také několik mezikrajských transportů covid pozitivních pacientů ze zatížených nemocnic v regionech. V létě pak pražští záchranáři vyrazili na pomoc tornádem zasažené Moravě, kdy na místě týden provozovali „předsunutou“ základnu Golem.

V několika případech aktivovala záchranná služba v Praze loni také tzv. traumatologický plán, tedy speciální režim pro mimořádné události, kdy lze očekávat zvýšený počet pacientů. Jednalo se například o dvojici dubnových požárů nebo otravu oxidem uhelnatým tří desítek osob v rodinném domě v Modřanech v závěru roku.