Včera večer přijalo operační středisko informaci o chlapci na Kladensku, který doma po večerní sprše zkolaboval a měl křeče. Dle dostupných informací se zdálo, že měl hoch svůj první epileptický záchvat. Na místo byla vyslána posádka kladenské rychlé zdravotnické pomoci a lékařka ve vozidle systému rendez-vous.

Po vstupu do domu začaly záchranářům jejich COmetry signalizovat, že je prostor silně zamořený oxidem uhelnatým. Uvnitř však bylo zkolabované dítě v kritickém stavu v bezvědomí. Posádky i za cenu vlastního ohrožení okamžitě zajistily přesun pacienta a odvětrávání. U těžce intoxikovaného pacienta pak byla nutná intenzivní přednemocniční péče a následný rychlý transport do nemocnice.

Slánská posádka rychlé zdravotnické pomoci, kterou operační středisko vyslalo jako posilu, po ošetření přepravilo do nemocnice lehce intoxikovanou ženu.

Oxid uhelnatý je bezbarvý neviditelný plyn bez zápachu a je přítomen prakticky u každého hoření. Má na svědomí více úmrtí než všechny ostatní intoxikace dohromady. Při nadechnutí se v organizmu váže na krevní barvivo hemoglobin, které za normálních okolností roznáší po těle kyslík.
Protože se však CO s hemoglobinem váže 200x lépe, kyslíkové vazby jsou omezeny a dochází k vnitřnímu dušení. Příznaky otravy jsou nespecifické a dají se snadno zaměnit například s chřipkou nebo obyčejnou únavou. Mírnější příznaky otravy jsou nevolnost, zvracení, bolesti hlavy nebo na hrudi, závratě, bušení srdce, slabost, psychické příznaky. Při závažnějším stupni přistupují neurologické příznaky (například dvojité vidění, porucha řeči… ) a dochází k poruše vědomí různého stupně až ke smrti. Otrava oxidem uhelnatým však zdaleka vždy nemusí končit úmrtím. Pokud je první pomoc poskytnuta včas, je léčitelná bez následků pro postiženého pacienta.
Rozhodující pro první pomoc je okamžité přerušení produkce plynu, evakuace postiženého ze zamořeného prostoru a rychlé zahájení účinného odvětrávání, je-li to možné. Nezbytné při těchto úkonech je dbát na vlastní bezpečnost a v zamořeném prostředí se pohybovat nezbytnou dobu pouze za účelem záchrany postiženého. Ihned po vynesení postiženého na čerstvý vzduch volejte tísňovou linku 155. Do příjezdu posádky záchranářů je nezbytné kontrolovat základní životní funkce a v případě potřeby zahájit neodkladnou resuscitaci. S těmito úkony poradí zdravotničtí operátoři v rámci volání na tísňovou linku 155.