Námětem cvičení na téma „živelná pohroma“, na které se dostavilo 80 účastníků a celkem 17 subjektů, byl vzestup hladin po vydatných srážkách na Znojemsku.

Řeky se postupně dostaly až na třetí stupeň povodňové aktivity.O průběhu a vývoji hladin vodních toků byly orgány státní správy informovány předpovědními výstrahami Českého hydrometeorologického ústavu. Situaci navíc kriticky ovlivnila silná bouře, která přerušila na mnoha místech dodávky elektrické energie a narušila další infrastrukturu na zasaženém území.Tentokrát zdařilá simulace, před několika měsíci však tvrdá realita.

Cílem tohoto cvičení bylo potrénovat činnost ve štábu velitele zásahu, a to v rozšířené podobě. Jednalo se o prověřování krizových pracovníků, jak složek IZS, tak i dalších subjektů infrastruktury.„Naše organizace řešila vzniklou situaci v rozmezí osmi hodin, bylo třeba zajistit soběstačnost provozu v době živelné pohromy, zajišťování přednemocniční neodkladné péče pro celé území, dále součinnostní zásahy u zřícených domů, často v nepřístupném terénu. Prověřili jsme svolávání krizového štábu ZZS JmK i zaměstnanců, obsazování pohotovostí, fungování přeshraniční spolupráce, komunikaci s nemocnicí Znojmo a dalšími subjekty v rámci možné evakuace,“ vysvětluje vedoucí krizového oddělení jihomoravské záchranky Vojtěch Nečas.

„Řešila se pochopitelně také dostupnost intervenční péče, komunikace s krajským úřadem, se společnostmi EG.D a GasNet o dodávkách energií a také se znojemskými obcemi v rámci vytvoření stacionární ošetřovny společně s Českým červeným křížem. Právě v tomto mělo cvičení přidanou hodnotu, v setkání všech dotčených subjektů, sdílení si informací a potřebných dat při řešení mimořádné události na daném území. Rád bych poukázal i na využívání moderních technologií pro operační řízení a přenos dat včetně obrazu. To vše nás posouvá dál, díky tomu získáváme další zkušenosti, tolik cenné pro reálný zásah. Díky organizátorům i všem zúčastněným, všichni odvedli dobrou práci.“