Zdravotnická záchranná služba hlavního města Prahy disponuje od konce června roku 2010 dvojicí unikátních sanitních obytných automobilů, které jsou určeny pro výkon služby při zdravotnických asistencích na akcích většího rozsahu a také pro dálkové repatriace, čili převozy pacientů zejména ze zahraničí zpět do České republiky.
Při zdravotnických asistencích tak mají záchranáři k dispozici zázemí, které do doby pořízení těchto vozidel neměli a byli tak často vystaveni nejen rozmarům počasí. Při repatriační jízdě do vzdálených míst je posádka „bydlíka“ soběstačná, nemusí řešit případné ubytování a využívat ke své hygieně benzínové pumpy, jak tomu bylo dříve. Realizace stavby těchto speciálních sanitek využila právě zkušeností záchranářů s dálkovými převozy pacientů.
Bydlík je sanitní automobil kombinovaný s obytným. Je postaven na šasi Mercedes-Benz Sprinter 319 CDI s prodlouženým rozvorem. Sprintery používá pražská ZZS jako podvozky běžných sanitek RZP, takže s tím nemají posádky žádný problém. Pohání jej šestiválcový dieselový motor Mercedes OM 642 o zdvihovém objemu 2987 ccm a výkonu 135 kW/181 koní, o převody se stará šestistupňový automat. Vozidlo váží 4,2 tuny. Pro snadnější orientaci je k dispozici GPS navigace a také je sem svedený obraz kamery ze zadní (ambulantní) části nástavby.
Vozidlo je rozděleno na dva prostory. Prvním je samotná kabina osádky, kde jsou dvě sedačky. Za nimi však není klasická přepážka, nýbrž obytná část pro posádku, kde nalezneme dvojsedačku se stolkem, vedle ní je další sedadlo. Nad ním je na vyklápěcím držáku LCD televize a také DVD přehrávač + satelitní přijímač. Jeho anténa je na střeše vozu. Vstupuje se sem buď přes dveře v kabině, či bočními dveřmi v konstrukci nástavby. Přístup lze i přes část pro pacienta.
Na bocích sanitní nástavby jsou upevněny dvě rozkládací markýzy se zářivkovým osvětlením okolí vozidla.
Vnitřek je proveden ve dřevě a působí velmi pěkným dojmem. Je zde spousta úložných prostor a v horní části ovládací prvky klimatizace a také zapínání elektrocentrály, přístupné zvenku a dodávající energii celé nástavbě vozu nezávisle na chodu motoru.
Zázemí posádky a přepravovaných osob je tvořeno plynovým sporákem se třemi plotýnkami, lednicí, mikrovlnou troubou, malým kuchyňským pultem s dřezem. Toto vše je za dveřmi na pravé straně vnitřku nástavby. Na levé je WC a plnohodnotný sprchový kout s umyvadlem. Zvenku je schránka s výlevkou toalety. Nádrž na vodu je o objemu zhruba 300 l.
Zadní část, tzv. ambulantní, je oddělená od obytného prostoru přepážkou s dveřmi a určena pro přepravu pacienta na běžných skládacích nosítkách Stryker, jaké mají ve výbavě sanitky RZP. Nosítka jsou uloženy na hydraulicky odpruženém, stranově posuvném a polohovatelném stolu, opět jako mají běžné pražské sanitky.
Vybavení vozu je totožné jako mají standardní sanitky RZP předepsané vyhláškou s tím, že se v něm neskladuje vše na stálo, v případě potřeby a výjezdu „bydlíka“ se do něj potřebné přístroje doplní. Po celou dobu jízdy je tak pacient pod dohledem jak posádky záchranné služby, tak i případně napojen na monitorování životních funkcí na přístrojích.
Vedle nosítek jsou další dvě lůžka, skýtající pohodlné ležení pro přepravované osoby, horní je možné sklopit a vytvořit tak sedačku. Obě mají boční odnímatelnou pružnou síť, chránící před vypadnutím. I tato část vozu je klimatizována a vytápěna.
Pro pacienta je zde ve skříni na výklopném držáku další LCD televize, kterou tak může sledovat přímo z nosítek. Přístup sem je s nosítky přes zadní do boku otevíratelné jednokřídlé dveře se stupačkou pro snadnější pohyb posádky.
Výrobcem speciálních repatriačních sanitek, které má pražská ZZS dva identické kusy, je firma KOV Velim, která má výhradní zastoupení značky Dethleffs pro ČR a SR. Právě z komponentů tohoto výrobce obytných vozů jsou sanitky postaveny. Cena jedné je 3,5 milionu korun.
Za dobu provozu mají za sebou spousty výjezdů zejména ke zdravotnickým asistencím, ale i převozům. Jeden z nich byl přítomen mimo jiné zásahu u výbuchu budovy na Divadelní ulici.
Oba „bydlíky“ s volacím znakem a označením KQZ 130 a KQZ 131 mají své stanoviště na Kundratce, kde stojí po boku kyslíkového vozu, Golema a Atega.
