Při páteční nehodě se lehce zranili tři účastníci, jeden z řidičů byl s podezřením na otřes mozku převezen do nemocnice v pražském Motole.

V sobotu dopoledne vypadla v Třebotově z okna prvního patra domu starší žena.

Nehody a karamboly v sobotu na závodech byly díky deštivému počasí celkem časté, a tak krom závodníků si po trati zajezdili rychle i záchranáři.

Ve čtvrtek 29. září 2016 po půl páté byl ředitel Zdravotnické záchranné služby Středočeského kraje Martin Houdek hostem Českého rozhlasu Dvojka.

Silný zážitek, který se patrně vyrovná prvnímu školnímu dni, zažili v úterý 4. října nejmladší žáci ze základní školy a předškoláci z mateřské školy v Jenči.

Tam, kde my ostatní točíme bezradně volantem, nebo raději svým vozem ani nevjedeme, řidič sanitního vozu musí sebevědomě, beze strachu, ale bezpečně projet. Jeho úkol je jasný – dopravit co nejrychleji k pacientovi lékaře a záchranáře a zraněné po ošetření dovézt do zdravotnického zařízení. V tomto souboji o minuty, které mnohdy rozhodují o životě a smrti, je role řidiče sanitky zcela zásadní. A jako u všech disciplín lidského konání praxe a cílená příprava dělá mistra.

U hrozivě vypadající dopravní nehody, při které se u středočeské obce Březnice střetl osobní automobil tovární značky Peugeot se stromem, zasahovala dnes dopoledne letecká výjezdová skupina z Prahy – Ruzyně společně se záchranáři ZZS SČK.

V neděli v 11:44 dostalo operační středisko tísňové linky 155 informaci o pádu lešenářského výtahu na Kolínsku, při kterém se zranili dva muži.

Během sobotního karlštejnského vinobraní došlo na silnici směr Srbsko k havárii osobního vozu, který narazil do stromu. Protože v tu dobu měla záchranná služba Trans Hospital Plus dva sanitní vozy na zdravotní asistenci přímo na vinobraní v Karlštejně, byly posádky po oznámení události na místě během několika minut.

Bylo to okolo čtvrté hodiny ráno, když se mi do telefonu na lince 155 ozvalo: „My asi budeme rodit.“ Při odpovědi na dotaz: „Kde vás najdeme?“ mi opravdu zatrnulo. Žádná ulice ani číslo popisné, popis zněl jasně: „Posázavská stezka… poslední chata směrem k jezu.“ Ještě štěstí, že tam na druhém břehu to dobře znám a tak jsem se dala do pátrání…