Zdeněk Schwarz má jasno: „Byla to cílená kampaň, jak mě odsud dostat.“ Přes šestnáct let šéfoval pražské záchrance, kterou vytáhl mezi evropskou špičku, což mu neupřou ani jeho kritici. Hospodaření měl vyrovnané, žádný pracovní průšvih ani skandál kolem zakázek se nekonal, a přesto jej pražská rada navzdory doporučení vlastního auditu odvolala.

Stačilo pár návštěv odborářů, kteří přitom nereprezentují ani celou záchranku. Nečekal to Schwarz, řadoví zastupitelé včetně těch koaličních ani samotní odboráři.

Už jste se s odvoláním srovnal?
S tím se nesrovnám nikdy. Záchranka je srdeční záležitost. To je jako manželé při rozvodu. Hádají, vraždí se, ale stejně se k sobě vracejí. Jsem tu 32 let. Zůstanu jako řadový doktor. Vždycky jsem sloužil. Co nejsem senátor, mám půl úvazku.

Kvůli penězům, nebo vás práce v terénu tak baví?
Jsou lidé, kteří prosedí celé dny na rybách u vody, někdo jezdí na kole. Je to otázka priorit. Řada lidí na záchrance, ale i obecně, má dva pracovní úvazky. Dá se to skloubit. A ředitelský plat? No, není žádný zázrak. Mám se všemi příplatky asi tak sedmdesát tisíc. Doktoři na záchrance berou 90 tisíc, někde měli dokonce 200 tisíc.

To není málo. Proč tedy nechtějí doktoři na záchranku?
To je logické. Na záchranku se nikdo moc nehrnul, ani když byl doktorů dostatek. A to už dnes není, takže klesá i počet potenciálních adeptů k nám. Obory, které mohou na záchrance pracovat, chybějí výrazně i v nemocnicích. Medicína se strašně atomizuje, superspecializuje, roztříštila se na mraky oborů. Celý problém vzdělávání se dvacet let točí kolem toho, kolik má být oborů. Nikdo nechce ustoupit z pašalíku, všichni trvají na tom, že musejí být malinký samostatný obor. Možná kapacita mozku už není tak velká, aby pojala rozvoj medicíny, jeden člověk už zkrátka nezvládá mít širší záběr…

Celý rozhovor s odvolaným ředitelem pražské ZZS naleznete zde, na webu ZdravíE15

Foto Leoš Kučera, HZS Praha