Náš redaktor Martin Kramer ze Sušice zažil včera cestou vlakem hodně zvláštní situaci, kterou se mu čirou náhodou podařilo zdokumentovat. V kolejišti před projíždějícím vlakem ležela osoba!
Martin událost popisuje takto:
…Je 14. srpna 2015 a vy ve 13:58 vjíždíte do oblouku mezi stanicí Sušice a Hrádek u Sušice, jedete rychlostí cca 60 km/h, několikrát houkáte, neboť se blíží nechráněný přejezd. Nebylo by na tom nic zvláštního, kdybyste při výjezdu z oblouku neviděli ležet v kolejišti osobu, která si na poslední chvíli rozmyslí to, co dělala, a běží pryč. Od chvíle, kdy jsme prvně viděli ležící osobu za přejezdem, po dojezd na místo, uplynulo 5 sekund… Pět sekund, za které byste rozhodně vlak neubrzdili!
Vím, že je moc velké horko, že lidé blbnou, ale aby blbli až tak…? Jo a to, co padalo za slova od strojvedoucího, by nebylo zveřejnitelné ani po desáté hodině. Lidi, neblbněte a nic si nedokazujte!
Ležící osobu zachytil na snímcích jen proto, že zkoušel nový fotoaparát a koukal zrovna z okna. Co se mohlo za tech 5 vteřin stát, si jistě dovede představit každý. Střet vlaku s osobou končí až na náhody smrtí. Jakmile ke střetu dojde, spustí se mašinérie složek IZS a drážních pohotovostních pracovníků, řešících mimořádnou událost.
Jak vypadá lidské tělo poté, co ho srazí či přejede vlak, záchranářům je zbytečné popisovat. Není to nikdy pěkný pohled na zbytky tkání mezi pražci. Jasně, členové zásahových složek jsou na tyto situace školeni a cvičeni, nicméně setkání se smrtí a navíc zbytečnou, nikomu z nich další povznášející pocit nedá. Strojvedoucí vlaku jsou také psychicky odolní, ale ani pro ně to není snadné, nehledě na fakt, že při prudkém brzdění může dojít ke zranění cestujících. Pak je zde také aspekt pozůstalých po oběti.
Když si uvědomíme, že čin osoby na snímcích je zřejmě jen nebetyčně velkou lidskou hloupostí, o to je vše daleko horší a smutnější, než v případě plánované sebevraždy (ano, ale v jejím případě a mysleme si co chceme, je to pro daného jedince to jediné, co mu dle něj zbývá).
Co by asi osobu, ležící v kolejích u Sušice mohlo přimět k tomu, aby si uvědomila, co mohla zpusobit? Že by utrpěla minimálně těžkou újmu na zdraví, je jen jednou z věcí.
Sám jsem zažil podobnou situaci, jen s tím rozdílem, že na silnici. Opilec se o půlnoci rohodl, že si lehne na silnici v Malé Hraštici a to hned za zatáčku. Jak málo stačilo k tomu, aby z něj byl exemplář do herbáře nemusím povídat…
–wap–
