Je skoro výjimečné, aby k nám doputovaly informace o pacientovi, kterého jsme zachraňovali před pěti lety. Nám se to však stalo. Tehdy se jednalo se o rozbíhající porod prvorodičky ve 22. týdnu těhotenství. Hra s časem začala pro všechny zúčastněné. Ale to už jsme tenkrát psali, jak to bylo pro nás napínavé.
Byl to ten den, 21. srpna 2016 v 19.00 hod., velmi silný příběh pár minut po převzetí služby – záchrana miminka, které se ještě nenarodilo, právě začala. Nad čím jsme přemýšleli, jak jsme se na zásahu chovali, to vše již víte.
Posádka byla přítomna též porodu na pracovišti porodnice U Apolináře. Jeden z členů posádky s úžasem podotknul: „Bože, to je tak malý tvoreček!“. Všichni jsme čekali s napětím.
A naše další setkání s malým pacientem je dnes už jiné. Gabriel je mezi námi a daří se mu velmi dobře, je to rošťák, který statečně podstoupil asi sedm operací, což si vyžádalo osm měsíců hospitalizací. Lékaři se obávali, že to bude mít extrémní zdravotní dopad a četná postižení. Dokonce hovořili o tom, že může dojít k úmrtí. To se naštěstí nevyplnilo a náš pacient vážící při zásahu záchranné služby okolo 600 gramů je živ a zdráv, plně mobilní, komunikující se zachováním všech základních lidských smyslů vychováván v lásce svých rodičů.
Maminka říká, že to je pěkný neposeda, který většinu dne nevyžaduje spánek a klid, naopak je aktivní a velmi zvídavý. To měla možnost posádka ZZS vidět na vlastní oči. Podařilo se totiž uskutečnit setkání rodiny se záchranáři, a to před naší výjezdovou základnou v Neratovicích, kde náhodou sloužila posádka záchranářů, která před téměř pěti lety zasahovala. Dorazil i lékař Tomáš Hlaváček, který je nyní již lékařem Zdravotnické záchranné služby hlavního města Prahy, ale na své zásahy, přátele a pacienty ve Středočeském kraji stále rád vzpomíná. Maminka a tatínek Gabriela dokonce přinesli kávu a sladkosti pro záchranáře a Gabriel si odnesl našeho záchranářského Kryštůfka a hlavně zážitek z návštěvy základny záchranné služby a sanitního vozu. Maminka Gabriela několikrát zopakovala, že by byla pyšná, kdyby byl Gabriel lékař nebo záchranář, protože sanitky má velmi rád.
I toto jsou věci, které nás v době „covidové“ naplňují a dávají nám sílu jít dál. Přístup lidí, jakými jsou rodiče Gabriela, kteří nezapomínají, v jakých podmínkách život jejich syna začal, a kdo u toho byl.
My záchranáři před takovými lidmi smekáme a děkujeme, že nás neberete jako samozřejmost, že si vzpomenete. Naše osobní setkání pro nás bylo opravdu výjimečné.“
záchranář
(Andělé toho dne byli členové výjezdové skupiny rychlé lékařské pomoci z Neratovic Markéta Rendlová, Ing. Jan Petržílek a MUDr. Tomáš Hlaváček.)