Mnoho záchranářů, ale i lékařů, si neustále stěžuje, že jsou enormně zatíženi prací v rámci výjezdové činnosti s tím, že indikovaných výjezdů je z celkového počtu jen přibližně 10 – 12%. Ve velkých městech posádky leckdy skutečně ze sanitky nevylezou po celou dobu směny a mají toho opravdu jak se lidové říká „plný kecky“.

Toto číslo je reálné, ale je nutné si uvědomit, že pokud by se řešilo jen těch 10-12% událostí, tak by nebylo potřeba výstavby nových stanovišť, pořizování nových sanitek a v neposlední řadě by bylo de facto zbytečných přes 85% nyní zaměstnaných záchranářů (v poměru k výzvám), protože indikovaným výjezdům by jejich současný počet velmi zřetelně nedopovídal. Nikdo by si z ekonomických důvodů nedržel posádku a stanoviště kvůli jednomu výjezdu za týden. To by se jim také jistě nelíbilo a asi mnohem více, než výjezdy k méně závažným událostem.

Ty naopak napomáhají v udržení profesní rutiny a potřebných návyků od samotné jízdy k události počínaje, přes vyšetření a léčení až po transport pacienta do zdravotnického zařízení. Přeci jen, zajistit žilní vstup či ovládat přístroje v reálu je zcela jiné, než při výcviku. To samé řidičské umění. I komunikace s pacientem je důležitá a nikoliv snadná, a naučíte se jí nejlépe v terénu. Nadrillovaná rutina právě při těchto méně závažných událostech pomůže každému při snazšímu řešení těch více závažných.

Hořekuje se nad zneužíváním záchranné služby, ale co to ve skutečnosti vlastně je? Jedním z problému je dnes již téměř neexistující systém lékařských pohotovostí (LSPP jak bylo značeno). Tam našlo potřebnou pomoc mnoho z dnes těch, co volají záchranku. Lze namítnout, že se můžou obrátit na nemocnice, to jistě ano, ale ať se to někomu líbí nebo ne, spoustu z nich to vůbec nenapadne (nikoliv ale ve smyslu zneužití ZZS, prostě to nevědí) anebo nemají jak, a občas lze zaslechnout i názor, že když není pohotovost, tak jí nahrazuje právě záchranka. Do jisté míry je to pravda, i když ničím zákonným nepodložená.

Pak jsou výjezdy k opilcům. Ano, ozývá se stále dost hlasů, ať si výjezd ZZS opilec zaplatí. Ale lze opilce paušalizovat, jak se někteří snaží? Pro někoho je opilec ten, co si dal v hospodě čtyři piva, pak špatně šlápnul a způsobil si úraz. Vzhledem ke stavu mnohých našich cest a chodníků je to leckdy šichta projít po nich bez úhony i bez piva, takže ty čtyři vypité na tom nic nemění, přičemž by opilci tedy byla většina našeho národa. Bohužel na stejnou úroveň jako normální člověk, co si prostě zajde po práci na pivo, je stavěn i věčně na mol opilý bezdomovec, ze kterého nikdo nikdy a nijak žádné peníze za výjezd nevymůže, takže se jim to bude tolerovat, protože si nikdo nedovolí ho ponechat na místě.

Za nárůstem výjezdu lze hledat i nedostatečnou zdravotní péči v různých pečovatelských domech či domovech důchodců. Stále větší počet a zdravotní stav jejich klientů ale není zrovna ideální již vzhledem k jejich věku a pokud by se na ně nejelo do tzv. důchoďáků, jelo by se na ně domů, a to reálně po zcela jiném čase, než je ten, který zjistí stálá ošetřovatelka. Stav by byl tudíž horší, i když nutno podotknout, že i tam se vyjíždí k maličkostem.

Nabízí se tedy otázka, zdali existuje vůbec nějaké obecná rovina pro zavolání záchranky. Neexistuje. Proto se bude na tyto případy dále jezdit. Takto je to prostě nastaveno. Jednak si to vyžaduje společenská situace, druhak i politická a žádný ze záchranářů by jistě nechtěl skončit na pracáku jako nezaměstnaný. Nutno brát i na zřetel fakt, že případ, který se jevil posádce záchranářů jako neindikovaný, skončil ve finále velice závažným stavem pacienta. Opakujeme tedy, bylo by velice bláhové se domnívat, že by existovalo tolik posádek záchranných služeb po všech krajích, pokud by se opravdu jezdilo jen k těm záchranářsky „indikovaným“ výzvám. Pokud po tomto záchranáři volají, musejí si ale uvědomit i tuto skutečnost.

Žádný výjezd není zneužitím (vyjma samozřejmě hloupých žertů či paní, čekající u domu s taškami s tím, že už čeká na sanitku, neb má nástup na plánovaný zákrok do nemocnice, když to správně podá, vyjet se musí, apod.). Existují možnosti, co s tím udělat, ale v ČR je to zatím nemožné a ostatně to je problém mnoha zemí světa, se kterým se perou.

Stará babička, co nikoho nemá, není jí po duši nejlépe, tak si prostě zavolá ve tři ráno záchranku, pak stačí i jen pár vlídných slov a jede se domů. I toto považovat za marný výjezd či zneužití, ale je tomu opravdu tak ve srovnání s jiným? Ať se to někomu líbí či nikoliv, ZZS zde už dávno není jen pro ty „indikované“ případy, hasiči již dlouho také nehasí jen požáry a hořekují, na co všechno jezdí…

PS: Mnoho těch „zbytečných“ odfiltrují operátorky tísňových linek 155 již při jejich přijetí…

-wap-