Před několika dny odešel do důchodu náš kolega, řidič-záchranář Jan Horák. Na záchrance, konkrétně na územním oddělení Hodonín, jezdil více než čtvrt století. Vždycky byl na něj spoleh a odvedl perfektní práci.

Měl šikovné ruce, spoustu věcí dokázal opravit, vyrobit či zlepšit. To o něm říkají jeho spolupracovníci. Vzpomínat na něj budou také jako na příjemného parťáka, který nejen v práci, ale i při soukromých setkáních dokázal vytvořit hezkou atmosféru. A hrála-li hudba, pak „protancoval střevíce…“

Dejme teď slovo těm, kteří s ním trávili nejvíce času, jeho kolegům z Hodonína, Kyjova a Veselí, nabízíme úryvek z krásné básničky na rozloučenou, kterou mu za všechny složila záchranářka Jana Petříková:

„Milý Jendo,

dnes tu všichni stojíme a s Tebou se loučíme.

Zažili jsme spoustu krásných chvil a legrace,

kdo měl s Tebou službu, ten se těšil do práce.

Až na malé výjimky, zůstanou nám hezké vzpomínky.

V práci jsi nikdy nezahálel, natož aby ses na kanapi válel.

Co bylo potřeba, jsi přivrtal a opravil,

sanitku svou jsi na střídání vzorně připravil.

Byl jsi vždy pozorný a gentleman a samozřejmě idol žen.

Už teď se těšíme, až nás přijdeš navštívit a povíš nám,

zda máš v důchodu ten vytoužený klid.

My přejeme Ti hodně zdraví a rodinné pohody

a věříme, že záchranku nehodíš jen tak do vody.

Že neuplave ani jedna krásná vzpomínka

To Ti přejí ze srdce kolegové a Janinka…“

K přání se připojujeme i my ostatní a za dlouholetou a dobře odvedenou práci děkujeme.